Mandle jsou od starověku velmi ceněny a považovány za nejstarší plodinu, která byla široce pěstována. Mandloně pocházejí z Přední Asie, Zakavkazska, jižního Íránu a Afganistánu, kde dodnes rostou plané mandle. Odtud byla mandloň přenesena do Středomoří, na Balkánský poloostrov a dále do jihozápadní a střední Evropy. Slovo mandle pochází z řeckého slova "amygdala" (část limbického systému v mozku, která má hlavní funkci v paměti a emočních prožitcích).

Mandloňový sad v Hustopečích vznikl jako výsledek snahy o naprostou soběstačnost socialistického Československa. Po druhé světové válce se k nám dováželo 300 vagónů mandlí ročně a vláda si spočítala, že bude výhodnější si mandle vypěstovat. Ale kde? Po celé republice se rozjeli odborníci a hledali ideální místo, kam by se vešel opravdu rozlehlý sad a kde by zároveň byly vhodné půdní i klimatické podmínky. Zároveň byla vyhlášena akce Propagace výsadby mandlovníků. Mandloňová sadba se pěstovala v Horních Heršpicích a zájemci z celé republiky si ji mohli zakoupit za režijní ceny (zpočátku ji bylo možné získat i zdarma).

Hustopeče svou polohou patří mezi nejteplejší místa v České republice, s dlouhým létem a krátkou zimou. Celkově byla tato oblast shledána jako velmi vhodná; hustopečské kopce byly se svým suchým a teplým podnebím nejvíc podobné íránským horám, které jsou považovány za možnou pravlast mandloně. Navíc Hustopeče dokázaly poskytnout místo, které nebylo zemědělsky využíváno, tudíž založení sadu nezmenšilo plochu orné půdy.

Z pozemkového fondu bylo v roce 1948 určeno pro výsadbu mandloní první 14 ha půdy. Plocha se postupně rozšiřovala a v roce 1952 již celková rozloha činila asi 186,5 ha.

Zemědělci vysadili několik různých kultivarů a z nich měly být vybrány ty nejvhodnější pro velkovýrobní pěstování. V 60.letech se pak kultivar Rakvická použil jako matečný materiál a postupně vznikla jednotná a ucelená výsadba a vytvořil se tak původní genofond jihomoravských mandloní.

Po roce 1989 sad chátral, v roce 2006 dokonce poprvé ani nevykvetl. To vyvolalo iniciativu občanů i zastupitelů města a vznikla kampaň na záchranu a obnovu tohoto středoevropského unikátu. Dnes zde roste zhruba 2 tisíce stromů, o které se stará město Hustopeče a Hustopečská mandlárna. V roce 2020 započala Hustopečská mandlárna s výsadbou Mandloňového arboreta. Rodinné firmě se tak podařilo shromáždit více než 20 různých odrůd mandloní na jednom místě. Cílem arboreta je rozšířit veřejnosti povědomí o pěstování mandloní, pestrosti a odlišnosti různých druhů a obzvláštnit tak Mandloňovou stezku, která láká mnoho turistů do mandloňových sadů nejen v období květu, ale po celý rok.